...Quid vesper ferat, incertum est -Co večer přinese je nejisté...

Červenec 2007

Další várka obrázků

31. července 2007 v 15:40 | Draco |  Obrázky
Upozorňuju že obrázky které teď budou tak jsou obrázky které jsem našel na internetu a když u toho uvedu jméno nějaké postavy...NEZNAMENA to že přesně tak musí vypadat...je to jedna z možností...a proto je třeba Caatio jako 5 různých postav...
* Popis zobrazíte podržením kurzoru na obrazku
Caatio za mlada
Další z upírů
Vion...
Ze by nová postava??? :-)
Velitel v řadách bojovníků ve válce
Bojovník Řádu Pětice
Ze by zena z Caatiovy minulosti?
proměna v plnohodnotného upíra začíná očima
Když tvoří tyhle monstra, zpočátku vypadají Stvoření asi takhle až postupně se jim začnou objevovat lidské rysy...
tvoření upírů
Další tvorba upíra

ANKETA

30. července 2007 v 20:26 | Draco |  Sága upíra I.
Odpovídejte na anketu! na vašich názorech mi záleží

XVII.kapitola

29. července 2007 v 17:33 Sága upíra I.
,,Caatio, jistě si pamatuješ na události, které uvedly do pohybu poslední válku upírů a lykanů." Přikývl jsem a podíval jsem se na Asireho. Nechápavě kýval hlavou.
,,Asire," začal jsem a přemýšlel jsem nad tím jak se to tehdy odehrálo.
,,Před poslední válkou, ty si ještě upírem nebyl, to bylo jiné než teď. Mezi upíry a lykany celkově panovala jistá nevraživost, ale jednotlivci se s nimi stýkávaly. Stejně jako já s Narkarem. Byly jsme…přátelé. Opravdoví. Tehdy to byly časy rytířů, mágů, magických stvoření. Já s Narkarem sme se vydali hledat jistý artefakt který vytvořila jistá skupina mágů. Byl to kámen veliký asi jako tenisový míček. Pověsti pravily, že ten kdo jej získá, se stane nepřemožitelným. Já s Narkarem a několika bojovníky z řad lykanů i upírů, jsme ho měli najít. Vyslali nás abychom jej donesli a aby byl pod ochranou…ale věděli jsme, že ve skutečnosti ho vládci lykanů a upírů chtějí, aby vládli. Po roku hledání jsme ho nalezli. Jenže pak se stalo něco, co změnilo děj událostí. Narkar vzal kámen a položil ho do magického vaku. Vytáhl dýky a pozabíjel všechny ty bojovníky. Nebylo to těžké protože to nečekali. Já jsem vyděšeně zíral. Pak mi došlo co udělal a vytáhl jsem meč. Bojovali jsme spolu a on mě porazil. Omráčil mě, a když jsem se probudil byl pryč i s kamenem. Okamžitě jsem vyrazil zpátky domů. Kvůli tomu nastala válka. Kvůli zradě Narkara." Dopověděl jsem ten příběh který mě sužoval v těle několik století. Asire pozorně naslouchal. Kývl jsem na Garrina že může pokračovat.
,,Caatio, řeknu ti proč to udělal. Od nepaměti existuje řád Pětice. Jeho vůdci jsou čtyři zástupci čtyřech hlavních ras na Zemi. Zástupce lykanů, upírů, pološelem a lidí. V čele stojí nejvyšší bytost. Nikdo neví co za bytost to je. Neví jestli muž, nebo žena. Možná je to něco jako Bůh, možná je to obyčejný člověk. Nevím.
Tenhle řád má členy po celém světě. Tisíce a tisíce. Já, Narkar, Nuoro a všichni tady mezi ně patříme. Máme za úkol udržovat rovnováhu. Válce zabránit nemůžeme ale v případech jako byl ten s Kamenem zasahujeme.
Narkar tehdy zabil ty bojovníky a ukradl Kámen, protože to byl jeho úkol. Neuvědomuješ si co by se stalo? Stvoření moci by nastolili krutovládu. Lidé a pološelmy by trpěli! Svět by trpěl pod útlakem. Všechno by se změnilo…chtěl by si žít v takovém světě Caatio?" zeptal se mě s chladným pohledem Garrin a já zdrceně zakýval hlavou.
,,A tomu Narkar zabránil."Garrin se na chvíli odmlčel a sklopil hlavu. Já se podival na Asireho který vyděšeně zíral na Garrina. Mám pocit, že na dnešek jen tak nezapomene.
Garrin se zhluboka nadechl a pokračoval.
,,Teď je čas kdy Řád opět vstoupil do děje.Po světě a hlavně tady , vznikla jedna skupina. Nevím kdo ji vede ale jisté je, že ta skupina , která si říká Stvořitelé, učinila něco co může všechno změnit. Na základě biologických poznatků, stvořili novou bytost. Těm bytostem říkáme Stvoření. Jsou to bytosti které vznikli spojením krve upíra, lykana, pološelmy a člověka. Sice se jim povedlo stvořit život, ale ty bytosti jsou kruté,chladné. Nemají srdce. Nemají city. Jsou stvořeni k zabíjení. A ten kterému slouží má ve svých rukou něco co mu může zaručit vítězství. Už teď jich jsou desítky. A pořád tvoří nové." Já a Asire jsme na sebe vyděšeně hleděli. To co jsme slyšeli se vymykalo mojim nejhorším představám. Stvoření. Nevěřícně jsem kýval hlavou.
,,Narkara jsi zabil protože zabíjel lidi. Zabíjel. Ale víš proč? Protože ti které zabil se nabídli, oni souhlasili s tím ať z nich udělají Stvoření. Stvořitelé už nemusí tvořit. Protože mají dobrovolníky." Pomalu jsem polkl. Svět se mění. Přichází válka. A zrovna teď se musí objevit nová …rasa. Stvoření.

XVI.kapitola

9. července 2007 v 17:10 Sága upíra I.
Je to tady!!! Konečně jsem se k tomu dostal.....Sorry všem
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
,,Tak to gratuluji můj pane," pronesl s úsměvem Asire když jsem mu pověděl o Radě a o jejím rozhodnutí.
,,Nech si to." Zasmál jsem se.
,,No a jak to teda je s tím Garrinem a tím vším?" otázal se a já si povzdechl. Začal jsem mu vyprávět všechno. Od zabití Narkara až po tajemného upíra v mém domě. Vyprávěl jsem mu o mém strachu z toho, že Narkar byl nevinný a že válka nic nevyřeší.
,,Všechno je to hodně zvláštní. Podle mě, bys měl nejprve zajet ke Garrinovi a zeptat se ho co chce. A potom se uvidí co dál." Chvíli jsem uvažoval a potom jsem se rozhodl.
,,Pojedeš se mnou Asire?" zeptal jsem se ho neboť jsem nechtěl jít sám.
,,S radostí příteli." Usmál se, vzal si plášť a dýku a mohli jsme vyrazit.
Nasedli jsme do mého auta a vyrazili k lesu kde jsme tehdy stopovali Garrina. Pamatoval jsem si cestu a tak jsme s Asirem vyrazili. Neužíval jsem si tak cestu protože mě sužovali starosti a pochybnosti. Krom toho jsem se v poslední době bál o Katie. Aby ji neublížili lykani. Vzhledem k blížícímu se střetu.
Dorazili jsme ke Garrinově jeskyni. Jenže když jsme vešli dovnitř, bylo tam prázdno. Prohledali jsme ji celou ale nenašli jsme nic. Žádné tajné vchody nebo východy. Nic.
Zklamaně jsme vyšli ven a posadili se do trávy.
,,Zatraceně. Zajímalo by mě jak teď najdeme Garrina." Povzdechl jsem si.
,,Třeba se můžete hezky zeptat a já vám to řeknu." Ozval se hlas někde za náma. Připadal mi povědomý ale neuměl jsem ho zařadit. Rychle jsem vstal a otočil se. Asire už měl dýku vytaženou a očima prozkoumával okolí.
Ze stínů vyšel chlapecky vypadající černovlasý kluk. Nuoro.
,,Ahoj Caatio."pozdravil mě a zazubil se.
,,Kde je Garrin?" zeptal jsem se okamžitě.
,,Zavedu tě za ním. Ale co tenhle?" ukázal na Asireho.
,,Ten půjde s náma. Je to můj přítel." Nuoro kývl a proměnil se v pantera. Rozběhl se napravo od jeskyně. Rozběhli jsme se za ním. Asi po dvou minutách jsme došli k další jeskyni. Před ní nás už čekali dva lidé v kápích. Nuoro jim kývl na pozdrav a něco tiše řekl. Ustoupili a dovolili nám vejít.
Tahle jeskyně byla o hodně větší než ta první. Byly tam desítky chodeb. Nuoro nám prozradil že to je obrovský komplex jeskyní. Po dvou minutách prolézání jsme došli do menší místnosti. Byla zařízena jako pracovna. Za stolem seděl Garrin.
,,Vítej Caatio.Ty také Asire." Pozdravil nám a přistoupil k nám.
,,Předpokládám, že Jeran vyřídil můj vzkaz." Došlo mi že Jeran byl ten upír u mě doma.
,,Vyřídil. Předtím než zemřel. Když přišel byl velice zraněný."oznámil jsem mu a Garrin si povzdechl.
,,Takže ho dostali." Pronesl tiše a Nuoro si povzdechl.
,,Kdo ho dostal?" nechápal Asire. A nechápal jsem ani já.
,,Caatio je načase aby si se dozvěděl pravdu. Úplnou pravdu.