...Quid vesper ferat, incertum est -Co večer přinese je nejisté...

XIII.kapitola

24. května 2007 v 16:01 |  Sága upíra I.
,,Někdo za tebou přišel."usmál se spiklenecky Laacio. Od včerejška kdy jsem unikl smrti jsem byl doma a zotavoval se ze zranění. Léčily se mi hodně rychle.
,,Cože?" nechápal jsem když se Laacio usmíval.
Pochopil jsem když zpoza něj vyšla Katie.
,,Katie? Co...tady děláš?" absolutně jsem nechápal. Ani Katie nevěděla kde je moje vila.
,,To já. Myslel jsem si, že bys ji chtěl vidět." Laacio na mě mrkl a odešel pryč.
Katie se na mě vrhla a políbila mě.
,,Chyběl si mi." Stěžovala si.
,,Ty mě taky." ujistil jsem ji a přitiskl ji k sobě.
,,Laacio mi popisoval co se včera stalo. Měla jsem o tebe takový strach." Nepatrně se ji zachvěl ret když to říkala. Pomalu jsem vzdechl.
,,Pokud chceš být se mnou, Budeš mít strach pořád. Já jsem upír, a nemůžu se toho vzdát."
,,Já vím,"odpověděla, "ale chci s tebou být za každou cenu." Dodala vzápětí.
Chabě jsem se usmál.
,,Nechci ať se ti něco stane."
,,Pro by mělo?" nechápala.
,,Protože jestli lykani zjistí, že miluji člověka, využijí toho." Katie se mi překvapeně podívala do očí.
,,Přece to nikdo neví, nebo jo?"
,,Kromě Laacia by to neměl vědět nikdo!" řekl jsem. Jak moc jsem se mýlil.
Katie se usmála.
,,Tak vidíš."
Lehli jsme si na postel a Katie mě objala.
,,Miluju tě." Řekl jsem ji a vzápětí ji políbil.
Náhle do pokoje vletěl Laacio. Když nás uviděl trhl sebou.
,,Omlouvám se. Caatio, sejdi dolů. Musím ti něco ukázat." Snažil se mluvit sebejistě ale hlas se mu třásl. Vstal jsem a šel za ním.
,,Počkej tady!" přikázal jsem Katie.
Seběhli jsme po schodech dolů. Laacio mě zavedl do veliké haly kde na zemi ležel v krvavé kaluži upír.
,,Co se stalo? Co tady dělá?" ptal jsem se Laacia
,,Před chvílí vtrhl oknem dovnitř. Šeptal mi ať tě zavolám." Udiveně jsem se na něj podíval a přikrčil se k upírovi. Uchopil jsem ho a odnesl ho do obýváku. Položil jsem ho na sedačku.
,,Kdo jsi?" zeptal jsem se ho a prohlížel si jeho zranění. Měl jednu tržnou ránu na krku a jednu na břichu. Zlomenou ruku, na pravé straně hrudi měl díru po noži. Z jeho sípavého hlasu jsem usoudil, že mu poškodil plíci.
,,Garrin. Jdi …z-za …ním.On…. ti vše ….vysv-větlí!" mluvil pomalu a bylo vidět že každý nádech ho stojí mnoho sil.
,,Kdo ti to udělal?" ptal jsem se. Pomalu se nadechl.
,,Ty nestvůry," naposled vydechl a zemřel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucy Lucy | 24. května 2007 v 20:03 | Reagovat

jéé to je supr

2 Antionette Antionette | Web | 24. května 2007 v 21:06 | Reagovat

hustý............už tě mam v oblíbenejch

3 E. E. | E-mail | 25. května 2007 v 16:00 | Reagovat

Jupí!! Pěkná, už se těším na pokračování!

4 Jane Jane | Web | 3. srpna 2007 v 14:30 | Reagovat

wow...já si tě asi taky dám do oblíbených:)

5 Myel Myel | 9. září 2007 v 12:27 | Reagovat

Je to super

6 Bloody Gira Bloody Gira | 20. února 2008 v 23:33 | Reagovat

NÁDHERA!!!

7 plyska plyska | E-mail | 22. února 2008 v 20:47 | Reagovat

a já jedina to do přátel dát neumim :-D

8 Laura Laura | Web | 29. března 2008 v 12:05 | Reagovat

OJOJOJ a to jsem si říkala že toho po týhle kapitole nechám! To snad děláte schválně!!!!!

9 Akime Akime | Web | 13. září 2008 v 14:35 | Reagovat

supeeeeeeeeeeeeeeeeeer:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama